KOSTEL SV. PETRA A PAVLA V NISE

Kostel sv. Petra a Pavla v Nise je jednou z největších církevních památek v Nise a jednou z perel barokního období v celém Slezsku. Historie kostela je spjata s řádem Božího hrobu, který byl do Nisy přivezen na přelomu 12. a 13. století. V průběhu staletí řád Božího hrobu v Nise často měnil své sídlo. Mezi lety 1708 a 1713 byla postavena nová klášterní budova a v roce 1719 začala stavba barokního kostela. To vše se podařilo díky patronátu vratislavského biskupa Franze Ludvíka z Neuburgu. Bohatě zdobené interiéry kostela, nádherná varhanní hudba a iluzorní malířská výzdoba měly zaujmout každého, kdo překročí jeho práh. To mělo povzbudit luterány k návratu ke katolické cestě. Návrh kostela navrhl Michał Klein a od roku 1728 dohlížel na práce Feliks Antoni Hammerschmidt. V této perle Niského baroka je patrný silný vliv české architektonické školy Kiliána Ignacyho Dientzenhofera, jednoho z architektů kostela na Malé Straně. Architektonická forma se vyznačuje interiérem sálu-matronea s klenbami ve tvaru plachty. Malířskou výzdobu kostela vytvořili tehdy slavní bratři Schefflerovi. Není divu, že iluzorní malby zobrazují scény související se Stromem Svatého kříže. Řád Božího hrobu zaměřil svou činnost na

kult Božího hrobu a Stromu Kříže jako jedné z nejdůležitějších křesťanských relikvií. Následná historie kostela a kláštera zahrnuje mimo jiné sekularizaci v roce 1810, po níž se kostel krátce stal továrnou na mýdlo a klášter nemocnicí. Po druhé světové válce, až do roku 1997, sloužil kostel a klášter jako Vyšší teologický seminář. V roce 1999 byla založena farnost sv. Petra a Pavla.