Vážení, Webová stránka VisitOpolskie je v rekonstrukci. Všechny komentáře a názory by měly být adresovány na: u.kiraga@ocit.pl Omlouváme se za případné nepříjemnosti.

Lidové tradice - zvyky a obřady



Opolsko je jedinečný region, jeho tradice jsou ve skutečnosti důsledkem míchání vlivů na tomto území nejenom polských, ale i českých a německých. Tato svérázná křižovatka kultur umožnila vznik unikátní kultury s vlastním dialektem, lidovým krojem a kuchyní. Přes všudypřítomnou globalizaci si v našem kraji nářečí, obřady, tance, písně a literatura stále zachovávají svůj regionální charakter, k radosti turistů barvitý a kouzelný.

Příklady lidových tradic v Opolsku:

  • Svátek lidových písní v Gogolinu. Akce je pořádána od roku 1979, každý druhý rok se v Gogolinu koná soutěž prezentující výsledky prací amatérských folklórních souborů.
  • Vodění medvěda. Na slezském venkově je tento starý zvyk udržován dodnes, obvykle se koná poslední sobotu masopustu. Průvod  v  barevných převlecích spolu s hudebníky vede přes obec medvěda, jenž symbolizuje veškeré zlo, které sužuje člověka. Hospodáři, které průvod navštíví, se musí od neštěstí vykoupit penězi, alkoholem nebo sladkostmi.
  • Topení Smrtky (Mareny). Nejpopulárnější jarní obřad symbolizující rozloučení se se zimou. První jarní den se podpálí a hází z mostu do vody loutka Morena symbolizující zimu.
  • Pohřbívaní basy. Pohřební průvod lidí v dobových kostýmech pohřbívá hudební nástroje. Symbolizuje konec hlasitého a veselého období masopustu.
  • Škubání peří. Koná se většinou v prosinci - ženy spolu škubou peří a práci  si zpříjemňují společným zpíváním lidových písní a vyprávěním příběhů.
  • Žně/Dožínky. Jedná se o svátek sklizně s dlouhou tradicí. V den dožínek obyvatelé vesnice nesou dožínkovou korunu na děkovnou mši do kostela zkrášleného plody země. Průvod vede starosta se starostovou. Později průvod v převlecích prochází vesnicí. Vyvrcholením oslav je soutěž o nejkrásnější dožínkovou korunu, svátek pak zakončují sportovní utkání, ukázky hasičských zásahů a koncerty s taneční zábavou. Skoro každá rodina u příležitosti dožínek předvádí před domem scénky z každodenního života vesnice.
  • Zdobení velikonočních vajíček a opolská keramika. Zdobení kraslic (v opolském nářečí „kroszonka”) má velmi dlouhou tradici sahající až do 10. století. Vajíčka se barví přírodními způsoby a bohatě zdobí rostlinnými ornamenty, speciálním přístrojem se na skořápce vyškrabávají krásné vzory. Jedinečné návrhy kraslic byly uplatněny při výrobě fajánsu a porcelánu, což vytvořilo pro region charakteristický „opolský porcelán”.
  • Lidová řemesla. I když jsou vesnice v Opolsku velmi moderní, stále zde žijí představitelé vymírajících řemesel – kováři, košíkáři, hrnčíři. Jejich tradiční výrobky jsou chloubou regionu a těší se neutuchající popularitě mezi turisty.

KUCHYNĚ

V důsledku nepřetržitého prolínání různých vlivů Opolsko oplývá mnoha typickými jídly a produkty. Najdeme zde chutě slezské, české i východopolské. Pokrmy vyznačující se originálními recepty a výjimečnými chuťovými vlastnostmi jsou uvedeny v seznamu opolských tradičních produktů.

Patří mezi ně např.: opolská žemle (żymlok opolski), slezské buchty (buchty śląskie) a slezské noky (kluski śląskie), molcka (mołcka), slezský koláč (kołacz śląski), opolská hovězí roláda (opolska rolada wołowa) nebo nápoj „kandibal” (,kandybał), který pochází z východního Polska. Chcete-li poznat tyto neopakovatelné chutě, tyto kulinářské speciality je možné nalézt v hostincích a hospodách opolského regionu.

Příklady regionálních jídel v Opolsku:

  • Slezský koláč (kołocz śląski). Tradice tohoto kdysi kruhového pečiva sahá až do středověku. Nikdy se však nejednalo o obyčejný regionální produkt – neboť koláč je považován za rituální pečivo. Nemůže chybět při žádných rodinných svátcích a slavnostech, a v den svatby ho snoubenci darují skoro celé vesnici. Dnes je nejběžnější velký obdélníkový kvasnicový koláč s makovou, sýrovou nebo jablečnou nádivkou a posypkou.
  • Slezské noky (kluski śląskie) (nazývané také bílé nudle). Jsou vyráběny z převařených a nastrouhaných brambor, mouky a vajec. Jsou skvělou přílohou k pečenému masu a omáčkám. Nesmí chybět na slezském nedělním obědě a při důležitějších rodinných oslavách. Recept se ve slezských rodinách předává z generace na generaci.
  • Opolská hovězí roláda (Opolska rolada wołowa). Tento tradiční pokrm je připravován z plátku masa, do kterého je zabalena slanina, cibule a kyselé okurky. Spolu se slezskými noky a modrým zelí (salát z vařeného červeného zelí s kořením a bůčkem) představuje roláda typický slezský nedělní pokrm.
  • Slezské kyselo (Śląski żur). Jedná se o polotovar k přípravě ve Slezsku velice oblíbeného jídla – polévky žurku (żurek), jednohrncové speciality s uzeným masem, podávané nejčastěji s bramborovou kaší. Dříve si tento polotovar ženy připravovaly samy z žitné mouky, chlebové kůrky a vody s česnekem, solí a cukrem. Všechno se ,,kvasilo” ve speciálním hrnci zvaným „žurok” (żurok). Dnes je možné koupit hotový žur v potravinách.
  • Opolská bílá žemle (Żymlok opolski biały). Název pochází od slova „żymła”, tj. housky, která je spolu s vepřovými vnitřnosti, cibulí a kořením součásti této chutné uzeniny. Opolským žymlokům se říká bílé, protože se do nich nepřidává zvířecí krev. „Żymlok opolski biały” byl jako tradiční produkt opolského Slezska oceněn titulem Kulinářské perly na veletrhu Polagra Farm v Poznani.
  • Kartoffelsalat. Tento tradiční salát se vyrábí z brambor a bůčku (na Štědrý večer je vystřídán sleděm), někdy může být přidána i mrkev, cibule, kysané okurky, vejce nebo majonéza.
  • Slezské nebe (Śląskie niebo). Tradiční pokrm skládající se z uzeného a vařeného masa v omáčce se sušenými švestkami, podávaný se slezskými buchtami (velké kulaté a nadýchané knedlíky světle krémové barvy).
  • Zelné listy plněné pohankovou kaší a bramborami (Gołąbki z kaszy gryczanej i ziemniaków). Dříve se ve východním pohraničí Polska jednalo o štědrovečerní pokrm, nyní je to ve Slezsku všední jídlo. Spařené zelné listy jsou plněny masem z uvařené pohankové kaše, bramborami a cibulí, po uvaření se zelné svazky polévají čerstvě rozpuštěným sádlem.
  • Pańćkraut s žebírky (Pańćkraut z żeberkami). Pańćkraut je jednolitá bramborovo-zelná hmota s kousíčky nastrouhané mrkve a zlatohnědými škvarky slaniny a bůčku. Jídlo se podává s žebry vařenými v zeleninovým vývaru, který zdůrazňuje jejich jemnou chuť. Bylo to jídlo pro "beztýden", tzn. že se připravovalo ve všední den, jak je tomu i dnes.
  • Molcka (mołcka). Tradičně uzavírá slezskou štědrovečerní večeři. Specialita má konzistenci omáčky a je vyrobena z perníku, zeleniny, sušeného a kandovaného ovoce, díky kterém má jídlo sladkou chuť. Podává se teplá i studená.
  • Špajza (szpajza). Jde o nejznámější tradiční slezský dezert. Vyrábí se z rosolu, ovocné šťávy nebo kompotu, bílku a cukru. Je zdobený šlehačkou a ovocem. Kdysi bývala špajza hlavně citronová, dnes je však může být i višňová nebo čokoládová.

Děkujeme vám. Zpráva byla přijata. Díky vaší zpětné vazbě můžeme stále zvyšovat kvalitu dostupných informací.

Vyplňte přihlašovací formulář.

Název:
Kontakt:
Důvod:

Děkujeme vám. Zpráva byla přijata. Díky vaší zpětné vazbě můžeme stále zvyšovat kvalitu dostupných informací.

Vyplňte přihlašovací formulář.

Název:
Kontakt:
Popis chyby: